7 chyb pozitivního myšlení

Jakých chyb se v myšlení dopouštíme?

Pozitivní myšlení může být skvělým pomocníkem na cestě životem. Velká část literatury poukazuje na obrovské možnosti našeho mozku, pokud je správně zacílen. Bohužel poměrně často si do mysli pouštíme negativní myšlenky, které plnému využití našeho potenciálu brání.

Nejde však jen o myšlenky, ale i o způsob komunikace, která často negativní způsoby vyjadřování obsahuje. Vezměme si způsob, jak se dotazujeme ostatních, když po nich něco požadujeme:

• Nemohl bys mi pomoci s těmi rozpočty.
• Nedalo by se udělat?
• Nevíš, jak se vyplňují tyto podklady?

Všechny tyto výroky lze říci pozitivním způsobem. Pozitivní způsob je však potřeba si zažít, stejně jako jsme si do mozku uložili všechny negativní výroky, které se nyní spouštějí jako automatické programy.

Příklad

Abychom si plně uvědomili dopad negativních myšlenek a formulací na náš mozek, představte si následující situaci:

Kolegyně začala pravidelně cvičit a do toho změnila účes i styl oblékání. Všechny tyto změny se pozitivně odrazily na její vizáži. Chcete jí pochválit a řeknete jí:

• „Od té doby, co cvičíš, rozhodně nevypadáš špatně.“

Asi sami cítíte, jaký je dopad této věty. Pokud ji však obrátíme a řekneme:

• „Od té doby, co cvičíš, vypadáš skvěle.“

Bude vliv na její vnímaní úplně jiný. Přitom obsah sdělení se moc nezmění.

Pozitivní myšlení není jen o způsobech myšlení a komunikace. Značný dopad mají také způsoby chování tedy to, co děláme. Vůči pozitivnímu přístupu se dopouštíme několika chyb, které nám ve svém důsledku brání v efektivní aplikaci pozitivního přístupu. Pojďme se na ně podívat.

7 chyb pozitivního myšlení

1. nemáme životní cíl
2. důležité věci neděláme naplno
3. řídíme se všeobecně rozšířenými názory
4. nedokážeme se dostatečně prodat
5. příliš se zabýváme minulostí
6. řešíme věci, které jsou mimo naši kontrolu
7. myslíme negativně

1. Nemáme životní cíl

Nemusí se jednat přímo o životní cíle, ale měli bychom mít jasno v tom, co chceme. Čeho chceme dosáhnout, kam směřujeme. Naše mysl se potřebuje k něčemu upínat. Pokud nemá jasný cíl, tápe. Pokud nevíme, co chceme, nedokážeme jasně říci, které kroky jsou správné, a které ne. Necháváme se zmítat vnějšími vlivy, které se následně i daleko hůře zvládají.

Jak říká kočka Šklíba Alence: Jestli je ti jedno, kam jdeš, je taky jedno, kterou cestou se vydáš.

Lidé však často něco jiného říkají a něco jiného dělají. Na tréninku pozitivního myšlení klademe jednu otázku:

• „Jaké hodnoty jsou pro vás nejdůležitější nebo co máte v životě na prvním místě?“

Mimo odpovědí jako je rodina, děti, je častá odpověď zdraví. O přestávce ti, co zmínili zdraví, odcházejí na cigaretu.

Pokud máte cíl, můžete k němu směřovat. Neznamená to, že budete bez pochyb, bez váhání a bez pocitů, že občas jde vše od desíti k pěti. Nicméně s jasnou představou, co chcete a jejím udržováním v mysli, se vám negativní myšlenky budou zvládat daleko lépe.

Položte si následující otázky:

• Zamyslete se nad svými cíli.
• Jsou cíle ve vzájemném souladu?
• Podporují se cíle navzájem?
• Podnikáte kroky k tomu, abyste cíle skutečně naplňovali?

2. Důležité věci neděláme naplno

Lidé se většinou naplno nezaměřují na to, co je podstatné. Možná se vás také týká. Když jste se měli učit na zkoušku, našli jste řadu jiných "důležitějších" činností. Například úklid, i když za normálních okolností to nebyla zrovna oblíbená činnost.

Pokud máte svůj cíl, zamyslete se nad tím, kolik procent svého času věnujete jeho dosažení. Co pro něj skutečně děláte?

Vhodný pomocník může být Paretovo pravidlo. Pomocí něj můžete identifikovat klíčové činnosti pro dosažení toho, co skutečně chcete a eliminovat plýtvání časem. Využít můžete také časový snímek dne. Lidé pracující v kancelářích, jsou často překvapeni, když si jej poctivě vyplní, kolik času tráví například e-maily. Přitom to obvykle není ta nejdůležitější činnost, prostřednictvím které dosahují očekávaných pracovních výsledků.

Zamyslete se:

• Podporují činnosti, které děláte vaše cíle?
• Kolik činností děláte, které vaše cíle nepodporují?
• Kolik je činností, které vás frustrují?
• Které činnosti to jsou?

Vaše mysl může být jen těžko pozitivní, pokud trávíte většinu času aktivitami, které nepodporují to, co skutečně chcete. Naopak výsledky činností podporující a směřující k naplnění vašich cílů, přinášejí pozitivní pocity.

3. Řídíme se všeobecně rozšířenými názory

Přirozená tendence nás vede k opakování toho, co dělají ostatní. Někdy tomu říkáme stádový efekt. Vzpomeňte si, co se říkalo o špenátu. Rodiče nám všem opakovali, jez špenát, je tam hodně železa. A Pepek námořník si na tom postavil kariéru. Tento mýtus se drží dodnes, přestože vznikl v předminulém století a byl vyvrácen téměř před 100 lety.

Podléhání všeobecným názorům může vést k mnoha pocitům frustrace a nespokojenosti. Proč tomu tak je? Od mala jsme vedeni k naplňování určitých norem, jsme porovnáváni, chce se po nás, abychom nevybočovali, ale současně, abychom dosahovali skvělých výsledků.

Možná i vám občas rodiče řekli:

• „Anička určitě má jedničku, ta není jako ty, pěkně se učí.“

A dost možná jste jako obranu použili stejnou taktiku, jenom obráceně:

• „Ale Honza má čtyřku, já mám jenom dvě mínus.“

Načež jste rodiče rozčertili a dozvěděli jste se, že:

• „Mě nezajímá, co mají ostatní, podstatné je, že ty máš na lepší známky … . Když se nebudeš dobře učit nic z tebe nebude.“

​Říká se, že kdo se dobře učí někam to dotáhne. Praxe to však jednoznačně nepotvrzuje. Pochopitelně tím nechceme znevažovat vzdělání, ale i člověk, který ve škole není úspěšný, může být velmi úspěšný v životě.

O svobodném myšlení je asertivita a asertivní práva, které ukazují cestu, jak se vymezit vůči manipulacím, které před nás kladou všeobecně rozšířené názory.

4. Nedokážeme se dostatečně prodat

Přestože od mala vyjednáváme a snažíme se prosadit vůči autoritám, v dospělosti míváme problém se prodat. Nejde zde o profesi prodejce, i když i u ní to platí.

Máme cíle, potřeby, přání, ale vliv okolností nás vláčí různými směry a naše cíle naplňovány nejsou. Jsme nespokojení, frustrovaní, možná i závistiví. Ostatní na nás kladou své požadavky, my je nedokážeme odmítnout a stále dokola plníme požadavky jiných a naše potřeby jsou upozaděny.

Opět zde může pomoci asertivní přístup. Zásady asertivity nám umožní pojmenovat potřeby, přání, formulovat je a také realizovat. Asertivita současně pomáhá odmítnout, bez pocitů viny, požadavky, které na vás hrne vaše okolí.

5. Příliš se zabýváme minulostí

Vše, co můžeme změnit, začíná tímto okamžikem a pokračuje do budoucna. Vše, co bylo, je minulost a nic s tím neuděláme. Přesto má však řada lidí tendenci utápět se v minulosti. Pátá chyba dost úzce souvisí s chybou šestou.

Zabýváme se věcmi, které nemůžeme změnit. Minulost změnit nemůžete, můžete se z ní poučit, možná se pokusit napravit kroky, které se vám moc nepovedly. Podstatné ale je to, co uděláte dále. Proto přemýšlejte, co uděláte do budoucna.

A ještě jedna věc. Nestačí jen přemýšlet. Je nutné také něco udělat, podniknout potřebné kroky.

6. Řešíme věci, které jsou mimo naši kontrolu

Častou chybou v pozitivním přístupu je snaha ovlivnit věci, které jsou mimo náš vliv.

Pokud pomineme skutečnost, že lidé často řeší počasí, na které mají minimální vliv, další častou věcí s minimalní možností kontroly je, že chtějí, aby se k nim ostatní chovali jiným způsobem. Toho lze dosáhnout jen velice těžko. Ovšem, můžete někoho zmanipulovat, ale jde o efekt obvykle krátkodobý.

Co ovšem měnit můžeme, je náš přístup a naše chování. Tam máme plnou kontrolu.

Proto pokud usilujete o změnu, zamyslete se nad následujícími otázkami:

• Jakou mám nad danou situací kontrolu?
• Mohu dané věci nějak ovlivnit?
• Jaký je můj vliv?

Pomoci vám může nástroj Kompetence a odpovědnost ze sekce Koučinku. Zaměřuje se na možnosti, jak získat nad svými cíli kontrolu.

7. Myslíme negativně

Negativní myšlenky k nám pronikají velice snadno. Máme je často naučené. Díky srovnávání se s ostatními o sobě často pochybujeme, nevěříme si. Netýká se to jen naší osoby, ale rovněž vývoje situací. Říkáme si: nedopadne to dobře, tohle se určitě nepovede.

Jeden z citátů Henryho Forda říká: „Pokud si myslíte, že můžete, máte patrně pravdu. Pokud si myslíte, že nemůžete, máte patrně také pravdu.“

Jinými slovy, to, zda dosáhneme našich cílů, je odvozeno od stavu naší mysli. Sám jsem si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, že naše cíle nám spolehlivě zpochybní lidé v našem okolí. Pokud se k tomu přidáte i vy sami, pak to vaše cíle mají spočítané.

Podcast ke stažení

Pokud máte zájem o stažení audiosouboru v podobě Podcastu, klikněte ZDE nebo na obázek.

SOUBORY KE STAŽENÍ

7 chyb pozitivního myšlení (.mp3)