Sebekoučink - vědomé řízení mozku

Osm kroků ke změně

Už se vám někdy stalo, že se vyplnilo, co jste si přáli?

Regály knihkupectví jsou přeplněny cizími zkušenostmi a návody, jak sám tvořit na cokoli si vzpomenete, jak si vytvořit spokojenější život. Už jste něco takového někdy zkoušeli? Nevěříte, že můžeme ovládat svou mysl a že se s tím dá něco měnit? Pokud chcete s něčím takovým začít a nevíte, jak na to, velkou oporu a naději nám zejména v posledních dvaceti letech poskytují vědci.

Náš mozek můžeme měnit

Na Kolumbijské univerzitě dokázali (Nobelova cena v roce 2000) a na Harvardu sledují, jak každá naše myšlenka mění fyzických stav našich mozkových spojení. Je to převrat po více než 400 letech, od kdy se věřilo tvrzením René Descarta, že hmotné tělo podléhá fyzickým zákonům, zatímco nehmotná mysl ne. Dnes vědci díky moderním zobrazovacím metodám mohou sledovat živý mozek v akci a vidí, že všechno, co si naše nehmotná mysl představí, zanechává sice mikroskopické, ale hmotné stopy.

Co to znamená?

Že jsme přesně tím, na co myslíme.

Jedině my rozhodujeme o tom, jak se budeme cítit. Týká se to nejenom našeho sebevědomí, sebehodnocení, ale i toho, co se děje kolem nás. Naše myšlenky, často nevědomé automatismy (viz Transakční analýza a Mylná přesvědčení) a mozek umí jenom automatismy, vytvářejí naši vlastní realitu v nás i kolem nás, tedy co vnímáme jako reálné o sobě, o lidech a o světě kolem. Jeden automatismus lze vyměnit za jiný. O tom, jestli je to vhodné, rozhodují naše pocity. Buď jsou dobré a nic není potřeba, nebo nejsou dobré a my se buď vědomě rozhodneme, že nám to nevadí a jdeme do akce s určitým emočním omezením, nebo to chceme změnit a uděláme to. Podle Cimrmana můžeme nesouhlasit, můžeme pochybovat, ale to je jediné, co proti tomu můžeme udělat.

Jak vědomě řídíme náš mozek?

Cíleným vnitřním dialogem, který propojuje obě naše mysli, pocitovou a racionální a to je proces selfcoachingu.

Sebekoučování

Příklad I.

• Mám před sebou významné vyjednávání, co mohu udělat?
• Jak se teď cítím?

Když se cítím nepříjemně, je to negativní emoce, negativní pocit, stres, partner to většinou nevědomě vnímá. Řeč našeho těla nemůžeme na 100% ovládat, a tak říkáme i to, co nechceme, takže mám horší základ, východisko k jednání, k dohodě.

Co s tím?

Střídání pocitové a racionální mysli

Příklady sebekoučovacích otázek ke změně vnímání:

• Chci, potřebuji teď negativní emoce, tedy horší východisko k jednání? Ne, nepotřebuji!
• Co chci, co teď potřebuji? Zacílit mozek jinak, na klid, lepší východisko k jednání.
• Co potřebuji, abych získal klid? Změnit emoce, moje negativní očekávání, na neutrální, ideálně na pozitivní.
• Co potřebuji sám udělat, co mohu sám ovlivnit, abych měl klid?
• Už jsem někdy v podobné situaci klid zažil?
• Co tomu předcházelo? Co jsem sám musel udělat? Co bylo jinak?
• Lze to teď nějak použít?

Důležité je vědomé ovládání našich dvou myslí, to je našich dvou mozkových hemisfér. Pokud známe své emoce = vnímání pravé hemisféry a máme jasně definované své cíle = rozumové vnímání levé hemisféry, můžeme vzlétnout do sfér, o kterých se nám ani nesnilo. Můžeme začít vědomě vytvářet, měnit ve svůj prospěch celé své bytí, především výrazně zlepšit své pracovní dovednosti, svou komunikaci, vztahy, můžeme cíleně naplňovat své přání i nejtajnější sny.

Co k tomu potřebujeme?

1. Znát a prožívat své emoce
2. Naučit se pracovat s pozitivními cíli, s jejich zformulováním, načasováním, kontrolou a uskutečněním

Pracujte vědomě s mozkem

Vědomá práce s mozkem probíhá a funguje,

• když vím, přesně si uvědomuji, co chci (mysl),
• když věřím tomu, že je to správné, protože budu klidnější, spokojenější a zasloužím si to (pocity),
• když podniknu všechny možné kroky (chování), které mohu uskutečnit sám, abych to dokázal, uskutečnil.

Vědomě přeruším, změním negativní stav mysli, začnu pozitivní.

Nejdůležitější je pozitivní cíl

Pozor, náš mozek ne zcela efektivně pracuje s negacemi, např.: „Ne abyste si teď představili růžového slona! A hned ho vidíte všichni, i když nechcete.

Příklad II.

Myšlenka:„Tohle (prezentaci) nezvládnu.“
Pocit: bezmoc, strach, zmatek…
Chování: Nejdu tam – únik, nebo jdu tam a je mi hrozně (pocit).

• Chci to, potřebuji to? Ne, nepotřebuji a nechci.
• Co chci konkrétně? Nechci se bát, nechci mít špatné pocity - to je negativní cíl, který nefunguje.
• Co chci pozitivně? Chci být v klidu.
• Co se stane, když se ti to povede? Budu spokojený.
• Co ti v tom pomůže, abys to v klidu zvládl, jaké zdroje, vlastnosti, znalosti, dovednosti potřebuješ? Dobrá příprava.
  Co ještě? Sebevědomí.
• Už jsi ho někdy měl, cítil ses při nějaké akci dobře, už jsi to někdy dokázal? Ano.
• Co jsi musel udělat, aby se to stalo? Pořádně jsem se připravil a soustředil na to, o čem to je, na to, jak moc je to důležité a pro koho.
• Jak ti bylo? Dobře.
• Šlo by tento postup teď zopakovat? Ano.