Těžko se dopátrat toho, co to vlastně případová studie je. Jako první použili metodu případových studií na HBS (Harvard Business School) pro výuku řízení podniku. Podle legendy ale byly tyto případové studie inspirovány Harvardskou právnickou školou, ve které studenti rozebírali reálné soudní případy a z nich odvozovali principy používané v praxi. Tedy nikoli přednášení principů a jejich násilná aplikace, ale studium teorie na základě praktických příkladů a případů.
Případová studie obsahuje přímý popis konkrétní reálné situace s jakýmsi otevřeným koncem. Nepředkládá řešení, ta předkládají frekventanti. Díky tomu můžeme získat dostatečný materiál k posouzení schopnosti frekventantů oddělovat podstatné informace od nepodstatných, jejich schopnost analýzy dané situace i flexibilitu a originalitu předkládaných řešení. S využitím diskuse pak navzájem srovnáváme nabízená řešení, rozvíjíme další možné scénáře, posuzujeme kvalitu nabízeného řešení problému apod.
Z uvedeného vyplývá, že se případové studie hodí nejlépe k rozvoji schopností (zejména metodických), ke hledání souvislostí s reálným prostředím. Problematické je jejich využití v případě, kdy chceme rozvíjet dovednosti (nejde–li zrovna o dovednosti spojené s analýzou či strategickým uvažováním). V takové situaci je spíše případová studie vodítkem, jakýmsi podkladem pro diskusi typu „jak byste se zachovali v podobné situaci“. Úspěšnost případové studie závisí jednak na reálném zakotvení v konkrétním případě, jednak na důkladném lektorově obeznámení se s pozadím případové studie a pochopitelně v důkladné přípravě všech podkladových materiálů.
Tato sekce je nyní zamčená.
- Pokud nejste členy BrainTools Clubu, pokřačujte zde.
- Pokud jste registrovanými členy BrainTools Clubu, přihlaste se zde.