Řeč těla jako doplňující či doprovázející součást verbální (mluvené) komunikace poukazuje na to, co si lidé skutečně myslí, bez ohledu na to, co říkají. Ideální stav je, když slovní sdělení i neverbální projev spolu korespondují. Na druhou stranu je řada situací, kdy tomu tak není. Pokud tyto signály umíte číst máte v komunikaci nespornou výhodu.
Některé výrazy a projevy vřeči těla jsou naprosto jasné a dokonce i mezinárodně používané, například zvednutý palec. U jiných neverbálních projevů se můžeme setkat s odlišným významem mezi kulturami. Ani tentokrát pro příklad nemusíme chodit daleko. Vezměme si přikývnutí hlavou, které obvykle znamená souhlas. Jsou ale kultury, kde tomu tak není. Příkladem jsou Bulhaři.
Mezi lidmi koluje řada mýtů o jednotlivých projevech řeči těla, což prokázaly četné výzkumy. Mýty a omyly se koneckonců týkají všech oborů, vzpomeňme na špenát. V našem mini seriálu se podíváme na ty nejčastější omyly.
Nezapomeňte však při intepretaci komkrétní situace vždy vzít v úvahu všechny okolnosti - kulturu, sociální dynamiku, osobní návyky atd. Při intepretaci emocí a motivů chování je nutné používat vždy spektrum informací a nezakládat své analýzy pouze na řeči těla.
První díl je zaměřen na to, zda uhýbání pohledem skutečně znamená, že náš partner v komuniace lže či zatajuje nějaké informace.