Obchodníci si často kladou otázku: „Jak prodat víc našich produktů? Proč jiní prodají více a my méně?“
Vsadila bych se, že vy, kteří chodíte nakupovat potraviny, máte stejnou zkušenost jako já. Když jdu nakupovat a stačila jsem se před tím najíst, je to v pohodě. Koupím jen to, co skutečně potřebuji. Průšvih pro mě a výhra pro obchod je, když jdu na nákup hladová. Prázdný žaludek se hlásí o jídlo, vysílá signály do mozku a jen pouhý pohled na vakuově zabalenou anglickou slaninu u mě vyvolává silný Pavlovův reflex. Slintám nejen nad ní, začíná to už u ovoce a zeleniny. Vidím brambory, v hlavě mi naskočí představa pečených brambor omaštěných sádlem a s česnekem, následují šťouchané brambory s cibulkou, žaludek se sevře … pokračuje to u regálu s mléčnými výrobky, pohled na tvaroh, představa tvarové pomazánky, čerstvého chleba a hrnku s mlékem. Potraviny v koši se mi kupí a než projdu mezi všemi regály, mám v koši odhadem tak týdenní nákup. Nakoupím 5x víc, utratím 5x víc. A jen díky hladu, díky chutím, které vyvolal a mému tělu velmi reálně připomněl mozek. Další den bych teoreticky do obchodu ani nemusela, mám už doma zásoby na týden. Ale jdu z práce a mám hlad, tak se v obchodě stavím aspoň pro něco na zahnání hladu. A vše se opakuje. Fungujete také tak?
Chcete prodat víc? Vyvolávejte u zákazníků chutě. My všichni, nakupující hladoví, jsme důkazem, že to funguje. Jak? Ochutnávkami, vůněmi, osobními doporučeními s neúmyslně podbarvenými slovy: „Když si představíte chuť šťavnatého čerstvě vyuzeného plecka…“ následuje významná pomlka, „ tak tak nějak chutná tento výrobek…“ A mně se při dopisování tohoto úvodníku opět sbíhají sliny v ústech.