Nedávno jsem četla v knize o time managementu příběh, o který se chci s Vámi podělit. Díky němu jsem pochopila: „Mlha je příčinou našich neúspěchů.“
V roce 1952 se pokusila americká plavkyně Florence Chadwick doplavat z ostrova Catalina k pobřeží Californie. Byla by první ženou na světě, která by trasu uplavala. Počasí jí vůbec nepřálo, na hladině vody se válela těžká hustá mlha. Sotva viděla doprovodné lodě. Po 15 hodinách vyčerpávajícího úsilí, prochladlá a unavená, požádala o vytažení z vody. Její matka, která byla v jedné z lodí, ji přemlouvala, ať to nedělá, povzbuzovala ji. Po další hodině plavání v neproniknutelné mlze se Florence rozhodla. Pokus, přes přesvědčování svého doprovodu, že pobřeží je nedaleko, ukončila a nechala se vytáhnout z vody. Když potom seděla na palubě, zjistila, že jí k pobřeží zbýval pouhý jeden kilometr. Později se jí jeden z novinářů zeptal, proč se vzdala, tak blízko od pobřeží. Její odpověď se zapsala do dějin: „To ta mlha, nic jsem neviděla. Pokud bych viděla pobřeží, zvládla bych to.“ Florence neviděla svůj cíl, byl ukryt v mlze. Proto jí chyběla motivace poprat se s posledním kilometrem.
Někdy se nám stává i v běžném životě, pracovním či soukromém, že se vzdáme po usilovné snaze těsně před dosažením cíle. Propadneme frustraci a ztratíme motivaci. Na příběhu Florence je vidět, jak důležité je své cíle vidět, mít je pořád před očima. Mít je zapsané a neustále si je připomínat. Jak to máte Vy? Máte své cíle viditelné nebo jsou v mlze?
O dva měsíce později Florence svého cíle dosáhla.