„Měli jsme to ve firmě zařízené tak, že když jsme v pondělí měli služební cestu, tak jsme si auto mohli vzít již v pátek. Nemuseli jsme tak v pondělí zbytečně jezdit do firmy pro auto. Navíc pro zaměstnance, kteří bydleli mimo Olomouc, kde firma sídlila, to znamenalo někdy úplně zbytečnou cestu, když jejich bydliště bylo ve směru služební cesty,“ vykládal mi Albert během oběda. „Podobné to bylo, když se vyráželo brzo ráno, to je pak každá půlhodina znát,“ pochvaloval si.
Říkal jsem si, že jde o dobrý benefit pro zaměstnance. Často firmy prezentují, jak pečují o své zaměstnance, ale jsou to právě tyto detaily, které jim skutečně usnadní život. Jen jsem na to pomyslel, Albert dodal s kyselým výrazem ve tváři: „No a pak se stalo, že jeden zaměstnanec auto vrátil v úterý po služební cestě a na ojetých gumách.“
„A jak se to řešilo?“ zajímal jsem se. „Jednoduše, o výhodu jsme přišli. Od tohoto incidentu si bylo možné auto vzít až v den služební cesty. Asi si umíš představit, jak byli všichni nadšení.“ Umím, sám jsem něco podobného ve firmě zažil. Kvůli jednomu zaměstnanci, případně skupině zaměstnanců se vytvářejí pravidla, která mají negativní dopad na všechny ostatní, jak dokládá výše uvedený příklad. Věřím, že jich u vás také pár najdete.
Zeptal jsem se, jak to dopadlo s dotyčným zaměstnancem. Prý nijak, nikdo mu to nebyl schopen prokázat, takže kvůli jednomu to ve výsledku odnesli všichni.
Také ve firmě vytváříte pravidla, která mají dopad na všechny, ale vznikají na základě pochybení jednotlivců nebo se spíše zaměřujete na práci s jednotlivci?