„Podle těch tabulek, co jste připravili se nedá nic naplánovat, celé je to ničemu“, vybuchl na Kateřinu Zdeněk. V hlase byly znát silné emoce, které sílily společně s pocitem, že je jednoznačně v právu a má pravdu. Zdeněk je manažerem výrobního střediska a jeho rozčilení pramenilo z podkladů, které dostal ze sousedního střediska, kterému šéfuje Kateřina. Tabulky obsahovaly data pro plán výroby na příští týden.
Za normálních okolností by Zdeněk takto nevybuchl, ale dnes už je to třetí nesrovnalost a tak se ke slovu dostaly emoce. Napřed se snažil vysvětlit v čem je chyba a co se musí udělat jinak. Kateřina však vysvětlovala, že takto se to dělalo vždycky a po třetí větě na sebe začali křičet.
Oba aktéři hádky se o něco později účastnili tréninku pro management jejich firmy se zaměřením na konflikty, kde Zdeněk situaci popsal. Mimo jiné zmínil, že jej trápí, že emoce do problému vstoupily a ovlivnily tak výsledek řešení. A to i přesto, že si myslel, že jeho požadavek byl oprávněný. O přestávce se mě pak zeptal, zda je možné to, co řekl před kolegy na kurzu, brát jako omluvu. Obzvláště, když dotyčná osoba byla přítomna. Vlastně se jednalo něco jako o veřejnou omluvu.
Co myslíte vy? Jedná se o omluvu či nikoli?
Skutečná omluva by měla disponovat následujícími atributy:
- mělo by být jasné, že chcete napravit narušenou spolupráci, důvěru atd.
- měla by být v odpovídajícím kontextu – čas, místo, okolnosti
- měli byste uznat svůj závazek – nesplnili jste, co jste slíbili či překročili určité normy apod.
- uvědomte si, co jste způsobili a omluvte se
- nabídněte nápravu a domluvte se na novém závazku
- poučte se a připravte pro budoucnost
Pokud se zamyslíte, tak prakticky nic z uvedeného nebylo naplněno. A protože zde byla možnost a ochota věc společně prodiskutovat, situaci jsme po přestávce otevřeli. Zdeněk měl možnost se přímo Kateřiny zeptat, zda vyřčené vnímala jako omluvu. Bohužel nevnímala.
S podobnými příklady se můžeme setkat často. Nejen v pracovním prostředí, ale i doma. Jedna strana si tak může myslet, že se již přece omluvila, ale pokud omluva nesplňuje zmíněné atributy, hrozí riziko, že dojde k dalšímu nedorozumění. Spolupráce a vztahy mohou být narušeny.
Jak by omluva mohla vypadat?
Předně si vybrat vhodný čas a místo. Pokud by Zdeněk chtěl, mohl skutečně použít vzniklou situaci během tréninku. Pokud by hádka byla před kolegy, je vhodné, aby tak proběhla také omluva.
„Katko, mrzí mě, že došlo k hádce, ve které jsem na tebe křičel. Vím, že jsem nezvládl své emoce, čímž jsem se tě dotkl a urazil tě. Vážím si našeho vztahu a spolupráce a chci tě poprosit za prominutí. Věřím, že se to nebude opakovat.“
A jak jste na tom s omluvou za chyby Vy?