Příběh, o který se s vámi chci dnes podělit jsem měl možnost číst v mnoha varinatách. Tato se mi líbila nejvíce a možná bude i pravdivá. Často se setkávám s tím, že lidé nedokáží určit cenu své práce. Objevují se obavy, aby si neřekli příliš mnoho a často se podceňují. A to i v případě, že jejich zkušenosti, znalosti a praxe jsou opravdu jedinečné a unikátní. Netýká se to jen lidí na volné noze, ale i zaměstnanců. Možná vám následující příběh pomůže si uvědomit, co jakým unikátním know how disponujete a zda znáte také jeho hodnotu.
Jednoho dne navštívil Picasso jistou restauraci. Tam ho samozřejmě hned poznali a restauratér si nenechal ujít příležitost a Picassa požádal, zda by jej namaloval. Picasso vzal tužku a během minuty namaloval krásný portrét restauratéra i s podpisem.
"Kolik jsem dlužen?" zeptal se restauratér spíše jen tak ze slušnosti. "Deset tisíc," odpověděl bez nadechnutí Picasso. "Ale mistře ...," zalapal po dechu restauratér, "vždyť vám to netrvalo ani minutu."
Na to se Picasso upřeně zadíval do restauratérových očí a řekl: "Není minuta jako minuta. Za mou dnešní minutou je čtyřicet let každodenního studia, zkušeností a tvorby. Těch deset tisíc není za minutu, ale za obraz."
A co Vy? Znáte cenu své práce?
Zdroj: Tomáš Hajzler, Peníze nebo život?, Peoplecomm, www.penizenebozivot.cz