Odstupné

Pro organizační důvody

Odstupné představuje peněžité plnění zaměstnavatele, vyplácené zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z jednoho z organizačních důvodů, nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů. Organizační důvody byly výše popsány a jsou jimi (zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a nadbytečnost zaměstnance).

Z těchto důvodů přináleží zaměstnanci odstupné ve výši

• jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
• dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
• trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
• součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v předchozích třech odrážkách, jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v tzv. kontu pracovní doby postup podle ustanovení § 86 odst. 4 zákoníku práce, tedy, že bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období

Z hlediska doby odpracované u zaměstnavatele, u kterého dochází takto k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, se za dobu trvání pracovního poměru považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Pro zdravotní důvody

Odstupné představuje taktéž peněžité plnění zaměstnavatele, vyplácené zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, nebo dohodou z důvodu, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

V takovém případě náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Pokud jde o důvod spočívající konkrétně v pracovním úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání, pak platí, že zaměstnavatel se může zcela zprostit povinnosti vyplatit zaměstnanci odstupné, a to, v případě, že prokáže, a to v soudním sporu, který může zaměstnanec, kterému nebylo z tohoto důvodu vyplaceno odstupné vyvolat, že k poškození zdraví došlo v důsledku porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví ze strany zaměstnance, se kterými byl řádně seznámen a jejichž znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti zaměstnance, nebo zneužití jiných návykových látek, čemuž nemohl zaměstnavatel zabránit a tyto okolnosti byly jedinou příčinou vzniku škody.

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

Příklad 1

Pan Aleš, číšník v restauraci provozované podnikatelem, právnickou osobou, dostane výpověď z důvodu, že se restaurace pro nedostatečnou návštěvnost ruší. U zaměstnavatele pracoval 2 roky a 3 měsíce, proto mu při skončení pracovního poměru náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, neboť jeho pracovní poměr trval alespoň dva roky.

Příklad 2

Pan Patrik, pracovník v čokoládovně si způsobil těžký pracovní úraz, když při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem, na kterém přepravoval palety s čokoládami, narazil do zdi, vypadl z vysokozdvižného vozíku a byl zavalen přepravovanými paletami tak, že utrpěl těžké zranění pánve a hlavy. Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z důvodu podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce, neboť pro pracovní úraz  dle lékařského posudku nesmí pan Patrik vykonávat nadále dosavadní práci. Na základě tohoto úrazu prostřednictvím svého právníka nárokoval pan Patrik odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, a když mu jej zaměstnavatel odmítl vyplatit, obrátil se na soud. Soudní spor však prohrál, neboť zaměstnavatel při soudním sporu poukázal na vyšetřování případu Policií ČR a inspektorátem práce, při kterém mimo jiné vyšlo najevo, že pan Patrik byl v době nehody v podnapilém stavu, když mu bylo zjištěno 1,5 promile alkoholu v krvi.