Nedovolte mozku stárnout - Allen. D. Bragdon, David Gamon
Přiznám se, že když jsem brala do rukou knihu s názvem „Nedovolte mozku stárnout“, čekala jsem mnoho různých cvičení na posílení paměti, podporu flexibilního myšlení a rozvoje kreativity. Proto mě hlavní téma knihy překvapilo.
Publikace se zabývá stárnutím mozku a Alzheimerovou nemocí, jejich porovnáním, projevy a hlavními rozdíly. Téma je pojato z pohledu vlivu prostředí, ve kterém žijeme a možností jeho ovlivnění, tím i předcházení stárnutí mozkových buněk, tedy uchování si zdravé duševní čilosti do vysokého věku.
Zajímavé je zamyšlení autorů v úvodu knihy nad sociálními problémy, které přinese prodlužující se průměrná délka života a odchod silných populačních ročníků do důchodu. V USA řeší problémy stárnoucí generace již nyní. Ukázalo se, že zásadní roli zde bude hrát i rozvoj Alzheimerovy nemoci. Představa dožití se vysokého věku je příjemná, ovšem za předpokladu uchování zdraví bez ztráty osobnosti, paměti a komunikace.
Zevrubně se v publikaci seznámíte s projevy, rizikovými faktory a varovnými signály Alzheimerovy nemoci. Autoři zdůrazňují roli dobré nálady a „obohaceného prostředí“, kterým se míní životní styl zahrnující přiměřené tělesné, duševní a společenské aktivity. Mnoho studií ukázalo, že zachování aktivního životního stylu poskytuje mozku podněty a udržuje nervové buňky zdravé. Životní styl se značnou mírou stresu zvyšuje hladiny stresových hormonů, které nervové buňky ničí. Ke zhoršení poznávacích funkcí přispívá také deprese. Proto jsou obohacené prostředí a aktivity zmírňující depresi pro mozek tak prospěšné.
V publikaci najdete diagnostická kritéria pro stanovení Alzheimerovy nemoci. Krátký test duševního stavu, zkoušky k rychlému stanovení demence a porovnání procesu normálního stárnutí s demencí. Seznámíte se s typy duševních výpadků, se kterými si nemusíte dělat starosti. Bragdon s Gamonem postihují rozdíl mezi Alzheimerovou nemocí a stárnoucím mozkem.
Nejpatrnější změna související se stářím jak pro mozek, tak pro tělo je zpomalení reakčního času. Což mohou starší lidé pociťovat při řízení, rozhodování, hledání správného řešení, zpracování úkolu. Tento handicap však mohou kompenzovat moudrostí a zkušeností.
Hlavní moto části knihy věnované paměti je „co se používá, to se uchovává“ resp. „co nepoužíváš, o to přijdeš“. Autoři se obsáhle věnují krátkodobé i dlouhodobé paměti, vysvětlují principy jejího fungování včetně schopnosti dávat nová fakta do souvislosti s těmi, která jsou již v mozku uložena. Rozebírají pojmy pracovní a výkonové paměti, jež v průběhu stárnutí slábnou. Zde najdete ukázky cvičení, které se při testování paměti používají a můžete si je i vyzkoušet sami na sobě. Zajímavou a pro mě velmi podnětnou statí je část o uchování duševní pružnosti do vysokého věku včetně tipů, jak se bránit účinkům stárnutí paměti, která je v závěru knihy doplněna o různá cvičení. Že je možné uchovat si duševní pružnost a čilost do vysokého věku dokládají autoři výsledky různých průzkumů, ze kterých je jednoznačně patrné, že zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé, zvyklí pracovat s pojmy a novými informacemi, nebo například tibetští mnichové mají vynikající poznávací a paměťové schopnosti i ve stáří. Vše vysvětlují tím, že mozek disponuje rozsáhlými funkčními rezervami a schopností regenerace, pokud má dostatek podnětů a je neustále trénován.
Doporučení
Pro mě, jako medicínského laika, měla nakonec publikace velký přínos. Pochopila jsem, že stárnutí mozku je do značné míry v našich rukou, je na naší aktivitě, zda si duševní čilost udržíme nebo zda prožijeme neproduktivní stáří. A vzhledem k tomu, že i naše populace stárne a odchody do důchodu se stále prodlužují, doporučuji všem si tuto knihu přečíst.
Knihu si můžete onjednat zde.
