“Já jsem ale pako …”
Už jste se někdy podobnou či horší nadávkou častovali? Například v okamžiku, kdy se vám něco nepovedlo, udělali jste chybu, spletli se či udělali nějakou totální pitomost? Lidé mi často na kurzech říkají, že ano. A jedním dechem dodávají: “Ale já to tak nemyslím. To je jen v tu chvíli.”. Ani netuší jak se mýlí.
Jak to?
Negativní informace mají na náš mozek silný dopad. Mnohem silnější nežli pozitivní informace. Důvod je prostý. Negativní informace nás upozorňovaly na nebezpečí, souvisely s naším přežitím, a proto se na ně také více zaměřujeme. Mozek je záměrně zveličuje. Pozitivní informace má mozek tendenci přehlížet či bagateliovat, z hlediska přežití přeci jen nejsou tak důležité.
To, že jste pako, je docela zásadní informace, kterou mozek bere jako fakt a v situacích, kdy to nejméně potřebujete s ní pracuje. Co je výsledkem? Nižší sebedůvěra, menší optimismus a snížená schopnost překonávat různé životní situace s nadledem.
Jak z toho ven?
Nedávno, při cestě za pražským klientem, jsem čekal ve frontě aut, abych mohl u Národního divadla odbočit vlevo. Fronta byla dlouhá a tak jsem pro jistotu klientovi volal, že budu mít zpoždění. Asi po 10 minutách čekání, jsem stál již téměř před semaforem, když kolem mě projelo auto odbočovacím pruhem a odbočilo doleva. A v tu chvíli se to stalo! Hlavou mi blesklo, že už jsem mohl být na schůzce a zatím trčím ve frontě. Přitom se stačilo pořádně rozhlédnout. “Ty seš ale pako!” vyhrkl jsem polohlasně a přejel do odbočovacího pruhu, kde jsem vzápětí odbočil. A pak mi to došlo. “Nejsi pako, jen sis nevšiml odbočovacího pruhu.”
Vždy máme možnost na sebe prsknout jedovatou slinu nebo pojmenovat to, co se skutečně stalo. Všimněte si v následujícím týdnu, jak často používáme hodnotící nálepku v různých situacích nejen vůči sobě, ale i lidem ve svém okolí. Můžete si udělat malou týdenní statistiku.
Příjemný zbytek týdne Vám za tým BrainTools přeje Heřman Čadil